Úvod

Mnoho rodičů dnes přemýšlí, zda jejich dítě potřebuje speciální trénink pro svůj sport už v raném věku. Vidíme osmileté hokejisty trénovat střelu s gumou, desetileté fotbalisty dělat speciální výskoky a mladé tenisty cvičit rotace s medicinbalem.

Moderní věda se však shoduje na jedné důležité věci:

Sportovně specifický trénink má smysl až tehdy, když dítě ovládá základní silové a pohybové dovednosti.

Nejde o to, kolik dítěti je. Rozhoduje, jak dobře zvládá pohyb a zda má vybudovaný dostatečně silný a kvalitní základ.
A právě ten většině dětí v době, kdy se je někdo snaží specializovat, chybí.

Co je to „základ“, který dítě potřebuje?

Než dítě začne dělat složitější a specifické cviky, musí zvládnout několik základních pohybových vzorců:

• dřep
• předklon (hinge, mrtvý tah)
• výpad
• tlačení (push)
• přitahování (pull)
• rotace a anti-rotace
• přenášení zátěže
• základní běh, skok a hod

Tato část tréninku se označuje jako GPP – všeobecná pohybová příprava.

Je to přesně to, co většina dětí potřebuje: naučit se správně pracovat s vlastním tělem, získat stabilitu, mobilitu, rovnováhu a základní sílu.
Teprve potom má smysl přidat něco navíc.

Můžeme si to představit jako stavbu domu.
Když nejsou pevné základy, nemůžeme stavět další patra.

Mýtus: Děti nesmí cvičit s činkami

Tento mýtus je už dávno vyvrácený.
Moderní výzkumy jasně ukazují, že děti mohou trénovat s činkami už od 6–7 let, pokud je trénink:

• správně vedený,
• technicky zaměřený,
• přiměřeně zatěžovaný.

Podporují to i největší odborné organizace na světě:

• American Academy of Pediatrics
• National Strength & Conditioning Association
• UKSCA
• Canadian Paediatric Society
• International Olympic Committee

Shodují se na tom, že silový trénink je pro děti bezpečný a velmi přínosný. Ve skutečnosti má dokonce méně zranění než fotbal, hokej nebo gymnastika.

Problém tedy není činka.
Problém je příliš brzká specializace.

Proč je příliš brzký specifický trénink problém?

1. Zvyšuje riziko přetížení

Sportovní pohyby se opakují stále dokola:

• u hokejistů tisíce rotací týdně,
• u fotbalistů stovky kopů,
• u tenistů opakované údery,
• u gymnastů tvrdé dopady a záklony.

Pokud dítě tyto pohyby navíc dělá i v posilovně se zátěží, vzniká dvojitá zátěž na stejné části těla.

Výsledkem jsou:

• bolesti zad, kyčlí a kolen,
• tendinopatie,
• přetížení růstových struktur,
• únavová zranění.

Studie ukazují, že děti s brzkou specializací mají až trojnásobně vyšší riziko zranění.

2. Dítě ještě nemá dostatečnou sílu a kontrolu pohybu

Specifický trénink je technicky náročný. Vyžaduje:

• stabilitu,
• koordinaci,
• rovnováhu,
• dostatek síly.

Pokud dítě nezvládá základní cviky správně, nemůže zvládnout ani specifický pohyb. Tělo si pak vytváří špatné návyky:

• prohnutá nebo kulatá záda,
• kolena padají dovnitř,
• ztráta rovnováhy,
• kompenzace jinými segmenty.

To může dítě ovlivnit na roky dopředu.

3. Slabý základ = žádný přenos do výkonu

Výzkumy jsou jednoznačné:

U dětí má obecná síla větší přínos pro sportovní výkon než specifická síla.

Příklady:

• silnější nohy → rychlejší sprint, vyšší výskok, lepší akcelerace,
• stabilní střed → lepší technika střely, úderu nebo kopu,
• silná záda → lepší držení těla a menší riziko bolesti.

Specifická cvičení jsou efektivní teprve tehdy, když má dítě z čeho brát.

Kdy tedy začít se specifickým tréninkem v posilovně?

Není to o věku.
Je to o tom, jak je dítě připravené.

Obecné doporučení:

6–9 let – hravost, koordinace, základní vzorce, přiměřená zátěž; specifika jen minimálně
9–12 let – lepší technika, přiměřená zátěž; specifika 10–20 %
12–14 let – stabilní technika, střední zátěže; specifika 20–30 %
14–16 let – pevný základ síly; specifika 30–40 %
16+ let – pokud dítě splňuje 3 věci:

1. základní cviky ovládá technicky,
2. má aspoň 1–2 roky systematického tréninku,
3. má dostatek síly a stability,

→ pak dává smysl, aby specifika tvořila i 40–60 % tréninku.

Co z toho plyne pro rodiče?

Nepodléhejte tlaku okolí

To, že sousedův syn dělá „hokejovou střelu s gumou“ ještě neznamená, že je to dobře.

Sledujte techniku svého dítěte

Pokud nezvládne dřep, předklon nebo klik, nemá vůbec smysl přidávat složitější cviky.

Hledejte trenéra, který staví na kvalitě, ne na efektních videích

Kvalitní trénink nevypadá „složitě“, ale systematicky.

Myslete dlouhodobě

Cílem není být nejlepší v 10 letech – ale ve 20.

Závěr

Příliš brzký specifický trénink:

• nezrychluje výkonnost,
• zvyšuje riziko zranění,
• omezuje všestrannost,
• brání dlouhodobému rozvoji.

Naopak dítě, které má pevný základ a postupuje správně:

• je silné,
• odolné,
• koordinované,
• a může se bezpečně a efektivně rozvíjet ve svém sportu.

Použité moderní zdroje

• NSCA Position Statement on Youth Resistance Training (2017)
• Lloyd & Faigenbaum: Long-Term Athletic Development (2016–2017)
• Behm et al.: Resistance Training Recommendations for Youth (2017)
• American Academy of Pediatrics (2014–2020)
• IOC Consensus Statement on Youth Athletic Development (2015)
• Canadian Paediatric Society (2014–2020)
• Jayanthi et al.: Early Sport Specialization & Injury Risk (2015–2019)